Paměť versus současnost místa – železniční stanice Žilina–Záriečie, ze které byli během druhé světové války deportováni Židé ze Slovenského státu.
V čekárně jako v meziprostoru se potkávají „náhodní“ cestující a nenáhodně se tam vracejí mrtví. V banálním vztahovém trojúhelníku se kumuluje privátní násilí evokující nezhojené historické trauma, ze kterého pořád roste tichý nacionalizmus.
Jsme na místě svědomí střední Evropy, kde se za tónů slovenského tanga setkáváme s přízraky těch, s nimiž jsme se nerozloučili.