12.9.2010 18:00 Park Portheimka, Praha 5 - Smíchov
Farma v jeskyni? Tentokrát v parku Živelné a hlasité rozloučení se se svým působením na Praze 5
Farma v jeskyni? Tentokrát v parku Živelné a hlasité rozloučení se se svým působením na Praze 5
Farma v jeskyni totiž musí kvůli havarijnímu stavu opustit Prostor Preslova 9 na náměstí 14. října na Smíchově. Jako poděkování za přízeň publiku z Prahy 5 představí v neděli 12. září v 18h v parku Portheimka výběr toho nejlepšího ze svých úspěšných projektů. Sám soubor Farma v jeskyni hovoří o „podvečerní fiestě na sklonku léta s bubny a tanci.“
Divadlo / The Theater, SCLAVI / Emigrantova píseň, Čekárna, Sonety temné lásky… To jsou jen některé projekty, s nimiž Farma v jeskyni v posledních letech slavila úspěchy po celém světě. Díky originálnímu pojetí hudby, zpěvu, tance, činoherních prvků a celé výpravy totiž oslovuje diváky bez ohledu na kulturní či jazykový kontext.
Zmíněné projekty připomene Farma v jeskyni uvnitř Portheimky i v přilehlém parku prostřednictvím písní, choreografií a vizuálně atraktivních fragmentů. „Několik let jsme v Prostoru Preslova 9 připravovali spolu se Švandovým divadlem projekt naší rezidence. Vše ale nasvědčuje tomu, že se budeme muset s touto částí Prahy rozloučit. Programem v neděli 12. září bychom chtěli poděkovat zdejším divákům i Úřadu městské části Prahy 5, který se nás snažil po celou dobu podporovat,“ vzkazuje ze Sao Paula Viliam Dočolomanský.
Podvečerní férie v podání Farmy v jeskyni bude přístupná zdarma a je vhodná i pro rodiny s malými dětmi.
Divadlo / The Theater, SCLAVI / Emigrantova píseň, Čekárna, Sonety temné lásky… To jsou jen některé projekty, s nimiž Farma v jeskyni v posledních letech slavila úspěchy po celém světě. Díky originálnímu pojetí hudby, zpěvu, tance, činoherních prvků a celé výpravy totiž oslovuje diváky bez ohledu na kulturní či jazykový kontext.
Zmíněné projekty připomene Farma v jeskyni uvnitř Portheimky i v přilehlém parku prostřednictvím písní, choreografií a vizuálně atraktivních fragmentů. „Několik let jsme v Prostoru Preslova 9 připravovali spolu se Švandovým divadlem projekt naší rezidence. Vše ale nasvědčuje tomu, že se budeme muset s touto částí Prahy rozloučit. Programem v neděli 12. září bychom chtěli poděkovat zdejším divákům i Úřadu městské části Prahy 5, který se nás snažil po celou dobu podporovat,“ vzkazuje ze Sao Paula Viliam Dočolomanský.
Podvečerní férie v podání Farmy v jeskyni bude přístupná zdarma a je vhodná i pro rodiny s malými dětmi.
Festival DIVADLO
Hra na herce a diváky, která své hráče může přehrát, ale které se nemůžeme nezúčastnit. Skupina herců hraje hru o vzkříšení býka odedávna dodnes. Strašlivý a ustrašený pohled se přetlačují a vymezují jeviště a hlediště.
Scénická kompozice Farmy v jeskyni vychází z rytmů a tanečních kroků, jimiž brazilští otroci setřásali pouta a vytvářeli svůj svět.
Hra na herce a diváky, která své hráče může přehrát, ale které se nemůžeme nezúčastnit. Skupina herců hraje hru o vzkříšení býka odedávna dodnes. Strašlivý a ustrašený pohled se přetlačují a vymezují jeviště a hlediště.
Scénická kompozice Farmy v jeskyni vychází z rytmů a tanečních kroků, jimiž brazilští otroci setřásali pouta a vytvářeli svůj svět.
Festival MESS
Paměť versus současnost místa – železniční stanice Žilina – Záriečie, ze které byli během druhé světové války deportováni židé ze Slovenského státu.
V čekárně jako v meziprostoru se potkávají „náhodní“ cestující a nenáhodně se tam vracejí mrtví. V banálním vztahovém trojúhelníku se kumuluje privátní násilí, evokující nezhojené historické trauma, ze kterého pořád roste tichý nacionalizmus.
Jsme na místě svědomí střední Evropy, kde se za tónů slovenského tanga setkáváme s přízraky těch, s nimiž jsme se nerozloučili.
Paměť versus současnost místa – železniční stanice Žilina – Záriečie, ze které byli během druhé světové války deportováni židé ze Slovenského státu.
V čekárně jako v meziprostoru se potkávají „náhodní“ cestující a nenáhodně se tam vracejí mrtví. V banálním vztahovém trojúhelníku se kumuluje privátní násilí, evokující nezhojené historické trauma, ze kterého pořád roste tichý nacionalizmus.
Jsme na místě svědomí střední Evropy, kde se za tónů slovenského tanga setkáváme s přízraky těch, s nimiž jsme se nerozloučili.